Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že existuje možnost ukončení války na Ukrajině. Zároveň však pokračují ruské útoky proti Ukrajině a Moskva stále hrozí odvetou vůči zemím, které Kyjev podporují. Putin navíc odmítl odpovědět na otázku, zda Rusko zvažuje útoky na britské vojensko-průmyslové objekty. Označil to za „vojenské tajemství“.
Putin o možném konci války hovořil ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle něj jsou Spojené státy, Čína a další země připraveny podpořit případnou mírovou dohodu. „Existuje šance? Podle mého názoru ano, existuje,“ prohlásil ruský prezident.
Současně ale zdůraznil, že o výsledku případných jednání mohou rozhodnout pouze Rusko a Ukrajina. Putin také uvedl, že kontakty mezi Moskvou a Kyjevem pokračují, především prostřednictvím zpravodajských služeb.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ve čtvrtek rovněž hovořil o nové dynamice diplomatického úsilí. Od posledního přímého jednání Moskvy a Kyjeva, které se uskutečnilo v únoru za zprostředkování Spojených států, však obě strany výrazně rozšířily útoky na dlouhé vzdálenosti. Přibývá také útoků na přístavy a komerční lodní dopravu.
Putin: Ukrajina se dopouští „státního terorismu“
Putin ve svém vystoupení obvinil Ukrajinu z útoků na civilní obchodní lodě. Podle něj jde o „akty státního terorismu“, které mohou ohrozit vyhlídky na mírové řešení konfliktu.
Kyjev tato obvinění odmítá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden zároveň varoval zahraniční letecké společnosti a pojišťovny, že ruský vzdušný prostor se kvůli ukrajinským dronovým útokům stává nebezpečným. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina podle něj útočí pouze na ruské vojenské cíle.
„Ukrajina neohrožuje civilní letectví jako takové – ani jedno civilní letadlo,“ uvedl. Kyjev zároveň požádal Mezinárodní organizaci pro civilní letectví při OSN, aby vyzvala své členské státy k zastavení provozu v ruském vzdušném prostoru.
Mnohem ostřejší tón Putin zvolil při otázce, zda by Moskva mohla v reakci na britskou podporu Ukrajiny zaútočit na vojensko-průmyslové objekty ve Spojeném království. „To je tajemství. Vojenské tajemství,“ odpověděl Putin. Podle editora BBC Russia Steva Rosenberga může jít o formu psychologického nátlaku, jehož cílem je udržovat Londýn v nejistotě ohledně toho, co Moskva skutečně zamýšlí. Putin následně použil další neobvyklé přirovnání. Západní země přirovnal k žralokům a prohlásil, že každý, kdo se Rusko pokusí „spolknout“, může dostat „ránu do zubů“.
Západ se obává ruské „šedé zóny“
Evropské vlády v posledních měsících stále častěji obviňují Rusko z hybridních operací, které se pohybují pod prahem otevřeného vojenského konfliktu.
Jde například o kybernetické útoky, sabotáž, dezinformační operace nebo narušování kritické infrastruktury. Západní představitelé tvrdí, že cílem Moskvy je oslabovat evropské země a jejich podporu Ukrajině, aniž by Rusko přímo vstoupilo do konfliktu s NATO.
Německo minulý měsíc obvinilo Rusko z pokusu o dronový útok v okolí letiště Leipzig/Halle. Britská vláda ve čtvrtek v souvislosti s případem předvolala ruského chargé d’affaires. Londýn označil údajný útok za „bezostyšný a bezohledný“ a za součást širší snahy Ruska ohrožovat bezpečnost Evropy.
Rusko podle dostupných informací neuvedlo, jaký konkrétní krok vůči Británii by mohlo zvažovat. Moskva je však podle západních představitelů již nyní zapojena do rozsáhlých aktivit v takzvané šedé zóně vůči členským zemím NATO.
Sabotáže mohou podle Západu zesílit
Západní zpravodajské služby se podle magazínu The Economist obávají, že Rusko může rozšířit své sabotážní operace proti evropským objektům, které mají přímou nebo nepřímou souvislost s podporou Ukrajiny.
Současně však podle těchto hodnocení v současnosti neočekávají vypuknutí otevřené války mezi Ruskem a NATO. Bývalý britský poradce pro národní bezpečnost Lord Ricketts označil současnou situaci za „velmi nebezpečnou“. Západní vlády se podle něj snaží odradit Moskvu od další eskalace, aniž by samy překročily hranici přímého konfliktu s Ruskem.
Analýzy zároveň upozorňují, že pro evropské země nemusí představovat největší riziko přímý ruský raketový útok. Větší nebezpečí může představovat cílené narušování infrastruktury, komunikací, energetických sítí či logistických systémů.
Podle údajů citovaných britským tiskem se počet zaznamenaných ruských hybridních útoků proti evropské infrastruktuře zvýšil přibližně na 30 až 35 případů ročně.
Putin tak na jedné straně hovoří o možnosti ukončení války, na straně druhé však Moskva pokračuje v tlaku na Ukrajinu i její západní spojence. Jeho odmítnutí vyloučit případné útoky na britské vojensko-průmyslové cíle navíc naznačuje, že Kreml si možnost další eskalace ponechává otevřenou.
Zdroj: National Security Jounal
Autor/Licence fotografie: Vladimir Putin, Pixabay